Errol Thompson se narodil 29. prosince 1948 v Kingstonu na Jamajce. Většinu dětství strávil Thompson v domě svého příbuzného v Harbour View (vých. část Kingstonu). Jeho příbuzný byl elektronický pionýr a stavitel zesilovačů. Též vedl El don sound system a díky těmto okolnostem se dostalo, ještě školákovi Thompsonovi, poznání významu elektroniky v přehrávání zvukového záznamu.
Za pultem seděl sám Coxsone. Stoupl jsem si k mikrofonu a spustil: "Every night, me go to sleep, me have wet dream." Coxsone vypnul zařízení zvedl se a řekl Bunnymu. "Kde jsi sebral toho tupýho zpěváka. Nebudu součástí takové pitomosti. Co je to za idiotskej podnik do kterýho jsi mě dostal?" Tou doubou už se ve studiu zaučoval Errol Thompson, takže Bunny Lee řekl:"Pronajímáme si studio, nechceme, aby nám někdo diktoval jak máme nahrávat. Tenhle člověk přišel nahrát skladbu a nahraje ji. Jestli to nechceš dělat ty, nech to udělat učně...Tak si za pult sedl E.Thompson a zrodila se píseň Wet Dream.
Výňatek z rozhovoru Davida Katze s Maxem Romeem.
V roce 1968 strávil Thompson krátký čas ve Studiu One, nejvýznamnějším jamajském nahrávacím studiu. Jedno z jeho prvních nahrávání byla píseň "Wet Dream" od Maxe Romea, riskantní hit, který se proslavil v Anglii (i přes zákaz hraní v radiích, kvůli textu).
Následující rok se Thompson stal hlavním zvukařem ve studiu Randy's, adresou North Parade 18. Studio bylo vybavené již čtyřstopým nahrávácím zařízením. Bylo v prvním patře, nad prodejnou desek, kterou, stejně jako studio, vlastnil Vincent "Randy" Chin.
Brzy se studio blýsklo vizionářskou technikou Errola Thompsona. Nahrál zde některé z nejúspěšnějších písní Jamajské hudby první poloviny sedmdesátých let, zahrnujíce i mnoho z produkce Lee Perryho a Bunny Leeho.
Thompsonova mistrovská zvuková práce na několika nahrávkách Boba Marleyho and the Wailers v produkci Lee Perryho pomohla studiu Randy's přilákat další nové producenty. Čistý a vyvážený zvuk, kterého Thompson dosáhl, velmi pomohl k uznání the Wailers za hranicemi Jamajky.
Thompson rozvíjel svůj vlastní styl "verzí" ve studiu Randy's zhruba ve stejné době, jako King Tubby. Hlavní rozdíl v jejich přístupu byl dán především odlišnou technickou výbavou obou zvukařů. Zatímco Tubby dokázal zvuk ohýbat, díky delayi, echu a především díky faderu stále dál a dál. Thompson si musel vystačit s mačkáním čudlíků namísto pomalého zesílení a zeslabení.
Nebylo by fér přičítat hlavní zásluhy za vznik dubu pouze Tubbymu (ostatně není možné označit jednu osobu a prohlásit ji za vynálezce dubu či něco podobného) , neboť Errol Thompson, ve studiu Randy's, též dosáhl velkých úspěchů při nahrávání basy a bicích. Monumentální hit "Java" z roku 1972 od melodikáře Augustuse Pabla, který Thompson nahrál společně s přítelem a bývalým spolužákem Clive Chinem, a o rok mladší album "JAVA, JAVA, JAVA" jsou toho důkazem.
V témže roce (1973) se podílel na albu "SCREAMING TARGET" od Big Youthe, které bylo jedním z prvních mezinárodně úspěšných djských alb.
Záhy po vydání "JAVA JAVA JAVA" se přesunul do studia k Joe Gibbsovi. V roce 1975 vedl nahrávání Burning Spearova super roots alba "MARCUS GARVEY", které vyšlo z části v produkci Randy's a z části Joe Gibbs. Vedle toho pomáhal Lee Perrymu dát dohromady legendární Black Ark studio.
Roku 1975 otevřel Joe Gibbs nové studio, které disponovalo šestnácti stopami.
Joe Gibbs a Errol Thompson spojili síly a pod názvem the Mighty Two, vydali několik skvělých roots skladeb. Jmenovitě "Burn Babylon" od Sylforda Walkera. Upravenou verzi Marleyho "Soul Rebel" v podání Jacoba Millera pod názvem "I am A Natty" a obskurní djskou verzi skladby Mafia Dreader Mafia (Lloyd Parks).
Hráz se protrhla, s příchodem mladého publika na Jamajce, a díky nadšení v Británii s nimž tamější publikum uvítalo osvěžené rytmy Studia One a Treasure Isle. Po Gibbsových produkcích vzrostla poptávka natolik, že v roce 1977 převzala distribuci v Británii společnost Warner Brothers.
Dvě desky, z roku 1977, které E.T. koprodukoval "UNDER HEAVY MANNERS" od Prince Far I a "TWO SEVENS CLASH" (nedávno vyšla na singlu nová verze titulní skladby s Anthony B - ke slyšení v pražských klubech) od Culture, si získaly příznivce mezi punkovými posluchači v Británii.
Gregory Isaacs, Junior Delgado, Mighty Diamonds, Junior Byles, Cornell Campbella, Earla 16 a mnoho dalších.
lovers:
Marcia Aitken(-ová), Alton Ellis, Wayne Wade a Ruddy Thomas.
A nakonec Dj(-ové):
Nigger Kojak, Trinity, Jah Thomas, Ranking Joe, Clint Eastwood, Prince Far I...
"Kompletní" seznam na serveru roots-archives.com
"Uptown Top Ranking" od zpěvaček Althea & Donna je megahitovka dodnes. A také dubové serie "AFRICAN ALL-MIGHTY" z konce sedmdesátých a počátku osmdesátých let jsou ceněny pro svou jedinečnost.
Důležitá byla spolupráce the Mighty Two s Dennisem Brownem, jedním z největších jamajských zpěváků, která ho nakonec dovedla ke smlouvě s americkým gigantem A&M. Jeho vynikající alba, která se i výborně prodávala jsou VISIONS OF DENNIS BROWN, WORDS OF WISDOM".
Vedle toho všeho vydával Errol Thompson hudbu i na svém labelu "Errol T".
Počátkem 80.let Thompson koketoval z Jamajkanizovanou verzí rapu a společně s djem Trinity. Také nahrál některé z nejranějších hitů Yellowmana a Frankie Paula.
Naneštěstí průtahy okolo soudního sporu o nezaplacená práva na píseň Someone Loves You Honey (Charlie Pride), kterou producentské duo předělalo se zpěvačkou June Lodge, vyústily k uzavření studia.
Po zbytek 80. let pracoval Thompson hlavně u Gibbse v obchodě se smíšeným zbožím. J. Gibbs se přestěhoval do Miami na Floridě, odkud v 90. letech obnovil činnost a spojil se se starým přítelem Errolem Thompsonem. Konečně v roce 1993 provizorně otevřel nahrávací zařízení na Retirement Crescent.
V nedávné minulosti stihl Thompson ještě spolupracovat se Stephenem Gibbsem (ano, synem Joea Gibbse) na produkci riddimu Hard Times pro label Gibbo. Patnáct verzí tohoto riddimu bylo vydáno v prosinci 2004 u VP records v jejich edici RIDDIM DRIVEN.
Zdroj : ERROL THOMPSON... A TRUE LEGEND z www.reggae-vibes.com.
Heartbeat Records, The Rough Guide To Reggae a Roots Archives.
"Recording engineer who shaped Jamaica's music" - David Katz, Guardian.
