Na přelomu 70. a 80. let začala jamajská hudba (již po několikáté) měnit svou tvář. Mezinárodně úspěšné roots reggae bylo v očích některých jamajčanů zaprodané bělochům. Reakcí na něj byl tedy nový styl s odlišným zvukem. Ten vycházel především z prostředí tanečních sálů - dancehallů, odkud si vzal i název.
Domácímu publiku i umělcům vadily především dodatečné úpravy, především domíchávání kytarových sól. Ty měly reggae dodat "rockový" zvuk a přizpůsobit ho bílým posluchačům. Někteří jamajští umělci tento postup striktně odmítli a kladli důraz na zachování původnosti reggae.
Jamajské publikum si začalo žádat zvuk více orientovaný na samotný rytmus - riddim. Do popředí se dostávají bicí a basa (bass & drum). K mikrofonu deejays, kteří přizpůsobují texty místním potřebám a věnují se uvolněnějším tématům, než je hledání vlastních kořenů a kultury.Jedním z těch, kteří přispěli k tomuto přechodu nemalým dílem, je Anthony Waldron alias Lone Ranger. Jméno převzal z oblíbeného amerického westernového seriálu o "osamělém jezdci" se škraboškou přes oči. Ten po boku dalších souputníků (Welton Irie, Ranking Joe, Nigger Kojak, Mikey Dread, Clint Eastwood, Ranking Toyan...) prošlápaval cestu Yellowmanovi, který pak vládl první polovině osmdesátých let.
Anthony Waldron se narodil roku 1958 v Kingstonu na Jamajce. Velkou část svého dospívání však strávil v Anglii, kam se v 60. letech odstěhoval. Na Jamajku se vrátil roku 1971. V roce 1974 se vydal na dráhu Disc-Jockeye.
Jamajská hudba tehdy stála na kulturně uvědomělém reggae a stylu zvaném rub-a-dub. Právě v této době, poprvé ve větší míře, pronikají deejayové na jamajský hudební trh. V následujícich letech vystupoval Lone Ranger se Soul to Soul sound systémem. Byl zvolen nejlepším deejayem a několikrát se objevil na tradičních koncertech Sun Splash.
Svůj projev postavil na značné dávce humoru, vymyšlených zvucích a juchání "oinks", "bim" a "ribbits". (Druhé dva jsou jeho zvlášť oblíbené.) Tyto popěvky charakterizují Rangerův zpěv a v následujících letech je mnoho dalších imitovalo a napodobovalo.Po mnoha úspěších po boku sound systému a s několika nahranými hity na svém kontě nebyl Lone Ranger spokojen s producenty, se kterými nahrával. Rozhodl se zkusit Mr. Dodda a jeho Studio One. Zde nahrál své nejlepší skladby a upevnil si pozici oblíbeného deejaye.
Nejprve nahrál společně s Weltonem Iriem "Chase Them Crazy" ("Mr Bassie" - Horace Andy), ale záhy se osamostatnil. Následovala úspěšná verze Slim Smithovy "Rougher Yet" nazvaná "Love Bump" (ukázka je novější remix). Další verze jiné Smithovy skladby "Never Let Go" překonala originál a její název se ujal pro samotný hudební podklad (riddim) "The Answer".
V roce 1979 vydal první album "On The Other Side Of Dub". Slušného úspěchu dosáhly další skladby "Screw Gone A North Coast" ("Skylarking" - Horace Andy), "Three Mile Skank" ("Full Up" - Sound Dimension). Hitem se pak stal single "Barnabas Collins" na labelu Thrillseekers v produkci dvojice Leon & Chester Synmoie.
O rok později byl jeho soundsystém Virgo Hi-Fi vyhlášen nejlepším soundsystémem roku. Zároveň vyšlo album "Barnabas in Collins Wood" s výše zmíněným hitem. Toto album vyšlo ve dvou verzích. Produkci obstaralo duo Leon & Chester Synmoie (Thrillseekers), ale distribuci měl na starosti Alvin Ranglin se svým labelem GG. Ten se nijak nezdráhal podepsat se i pod produkci na verzi vydané pod jeho labelem GG.
Text největšího hitu "Barnabas Collins" byl inspirován postavou upíra z amerického seriálu The Dark Shadows, ale žádná z postav neměla v seriálu Rangerovu repliku:
"Gal, out the candle, lock your door tight
Turn ya neck pon your right angle
Hedem the best in the business
Chew ya neck like a Wrigley's".
"Děvče, zhasni svíčky, zamkni dveře
Otoč hlavu na stranu
On je nejlepší, když přijde na business
Sežvejká ti krk jak Wrigley's"
Skladba se vyšplhala na první místo v jamajské i britské reggae hitparádě. Ranglin vydal stejnojmenné album, které Rangera pasovalo na jednoho z nejlepších tehdejších djs. Následovalo turné v Anglii, kde Ranger dokázal, že to na na pódiu umí stejně jako ve studiu nebo se sound sytémem za zády.
Úspěch nových skladeb z Brentford Road "Love Bump" ("Tougher Yet" - Slim Smith), "Natty Chalwa" ("Roots Natty Roots" - the Gladiators) a "Tribute To Marley" ("Solomon" - Derrick Harriott) byl též dílem nového způsobu míchání, který oživil klíčové skladby vzešlé z tohoto studia. Netýkalo se to jen nových verzí těchto riddimů, ale i jejich originálů, které byly znovu vydány a v podstatě všemi ostatními labely omílány stále dokola.V následujících dvou letech Lone Ranger intenzivně nahrával. V roce 1981 vydal u Winstona Rileyho album "Rosemarie" (Techniques). O rok později hned tři další, "Badda Dan Dem" (Studio One - Coxsone), "Hi-Yo, Silver, Away!" (Channel One - Clive Jarrett) a jeho nejsilnější "M 16" (Channel One).
S postupem času se začali objevovat stále noví konkurenti a Lone Ranger poněkud ubral z původního nasazení. V roce 1984 vydal opět u Winstona Rileyho album "Dj Daddy" a v roce 1985 nízkorozpočtové album "Learn to Drive" pro Bebo Phillipse. Poté se stáhnul do pozadí.
V 90. letech navázal spolupráci s francouzskými producenty, jmenovitě pak s Grantem Phabaem. Z jejich spolupráce vznikla mimo jiné v roce 2004 deska "Kulchaklash", na které Lone Ranger zpívá. Jednu skladbu je možné stáhnout na jeho oficiálních stránkách www.djouls.com.
autor: Kryshpeen
